I to se anime divákům stává :-)..

Čas

Na každém místě kde stojíš, uvědom si že nejsi sám. Miliony vzpomínek, okamžiky, slzy a smích se rozplývají v čase a ztrácí se v minulosti.

Minulost, přítomnost a budoucnost se prolínají a splývají v jedno. Nemáš milion šancí držet za ruku svou lásku, nemáš nekonečno možností někomu říct promiň, a nemáš ani tisíce šancí říct lidem na kom ti záleží, že je máš ráda.

Čas plyne a sekunda za sekundou se ztrácí v minulosti. Opouští přítomnost a odchází tam, odkuď se už nemůžou vrátit.

Dnešek, tento okamžik, již za chvíli bude minulostí a ty budeš vzpomínat a přemýšlet co by jsi udělala jinak.  Svět na nic nečeká, život utíká a papír je trpělivější než slova.

 

Krajina Odeta

Tam kde končí duha, je portál vytvořený ze dřeva kaštanu s ručně vyřezávanými prastarými vzory zvířecích bohů. Místo, kde se realita protíná se sny, a vchod do země zvané Odeta. Každý, kdo je toho hoden a projde na druhou stranu, ocitne se tváří v tvář této neuvěřitelné a nedotknutelné kráse. Celá země je poseta bohatou a stále čerstvou trávou, po které jíti je jako tančiti mezi peřinami ze sametu. Všude poletují pestrobarevní papoušci zpívající nejkrásnější božské písně a pod nimi na mechovém koberečku tančí nejrůznější lesní zvířata. Přesně ve středu této krásně země Odety se nachází veliké jezero plné oblázků a zlatých rybek, přes které vede můstek vystavěný z růží a podepřený parohy starých moudrých jelenů. Každý večer k jezeru přilétají labutě a z můstku jsou poslány napospas nebeským bohům krásné, veliké a zářící lampiony. Ty jsou pak vidět z obrovské dálky na noční obloze a lidé jim říkají hvězdy.